ترجمهٔ معانی قرآن کریم - ترجمهٔ فنلاندی * - لیست ترجمه ها


ترجمهٔ معانی سوره: سوره حجرات   آیه:

Simoore al-hujaraat

يَٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ لَا تُقَدِّمُواْ بَيۡنَ يَدَيِ ٱللَّهِ وَرَسُولِهِۦۖ وَٱتَّقُواْ ٱللَّهَۚ إِنَّ ٱللَّهَ سَمِيعٌ عَلِيمٞ
Ko onon yo ɓen gomɗimɓe ! wata on adito yeeso Allah e Nulaaɗo Makko on. Hulee Allah. Pellet, Allah ko Nanoowo, Yi'oowo.
تفسیرهای عربی:
يَٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ لَا تَرۡفَعُوٓاْ أَصۡوَٰتَكُمۡ فَوۡقَ صَوۡتِ ٱلنَّبِيِّ وَلَا تَجۡهَرُواْ لَهُۥ بِٱلۡقَوۡلِ كَجَهۡرِ بَعۡضِكُمۡ لِبَعۡضٍ أَن تَحۡبَطَ أَعۡمَٰلُكُمۡ وَأَنتُمۡ لَا تَشۡعُرُونَ
Ko onon yo ɓen gomɗimɓe ! wata on towu sowtooji mon e hoore sowto Annabaajo on, wata on ewnor mo kadi konngol, wano no yoga mon ewnorta yoga, sakko golle mon ɗen bonata, hara on so'aa-anndude.
تفسیرهای عربی:
إِنَّ ٱلَّذِينَ يَغُضُّونَ أَصۡوَٰتَهُمۡ عِندَ رَسُولِ ٱللَّهِ أُوْلَٰٓئِكَ ٱلَّذِينَ ٱمۡتَحَنَ ٱللَّهُ قُلُوبَهُمۡ لِلتَّقۡوَىٰۚ لَهُم مَّغۡفِرَةٞ وَأَجۡرٌ عَظِيمٌ
Pellet, ɓen joltinooɓe sowtooji maɓɓe ɗin ka Nulaaɗo Allah on, ko ɓen woni ɓe Alla jarabii ɓerɗe mun ɗen gomɗal. Hino woodani ɓe haforanal e njoɓdi mawndi.
تفسیرهای عربی:
إِنَّ ٱلَّذِينَ يُنَادُونَكَ مِن وَرَآءِ ٱلۡحُجُرَٰتِ أَكۡثَرُهُمۡ لَا يَعۡقِلُونَ
Pellet, ɓen ɓe no noddire ka ɓaawo cuuɗi, ko ɓuri ɗuuɗude e maɓɓe, wanaa haqqilooɓe.
تفسیرهای عربی:
وَلَوۡ أَنَّهُمۡ صَبَرُواْ حَتَّىٰ تَخۡرُجَ إِلَيۡهِمۡ لَكَانَ خَيۡرٗا لَّهُمۡۚ وَٱللَّهُ غَفُورٞ رَّحِيمٞ
Sinno ɓe muññino haa yaltaa e maɓɓe, ko ɗum ɓuraynoo moƴƴannde ɓe. Allah ko Haforoowo, Hinnotooɗo.
تفسیرهای عربی:
يَٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓاْ إِن جَآءَكُمۡ فَاسِقُۢ بِنَبَإٖ فَتَبَيَّنُوٓاْ أَن تُصِيبُواْ قَوۡمَۢا بِجَهَٰلَةٖ فَتُصۡبِحُواْ عَلَىٰ مَا فَعَلۡتُمۡ نَٰدِمِينَ
Ko onon yo ɓen gomɗimɓe ! Si faasiqiijo ardanii on e kumpital, tefee fii wata on heɓor e yimɓe sabu majjeede, wonton ninsuɓe e kon ko waɗuɗon.
تفسیرهای عربی:
وَٱعۡلَمُوٓاْ أَنَّ فِيكُمۡ رَسُولَ ٱللَّهِۚ لَوۡ يُطِيعُكُمۡ فِي كَثِيرٖ مِّنَ ٱلۡأَمۡرِ لَعَنِتُّمۡ وَلَٰكِنَّ ٱللَّهَ حَبَّبَ إِلَيۡكُمُ ٱلۡإِيمَٰنَ وَزَيَّنَهُۥ فِي قُلُوبِكُمۡ وَكَرَّهَ إِلَيۡكُمُ ٱلۡكُفۡرَ وَٱلۡفُسُوقَ وَٱلۡعِصۡيَانَۚ أُوْلَٰٓئِكَ هُمُ ٱلرَّٰشِدُونَ
Anndee wonnde Nulaaɗo Allah on hino hakkunde mon. Si o tewtino on e ko ɗuuɗi e fiyakuuji, on tampayno. Kono Allah yiɗini on gomɗinal, O cuɗini ngal e ɓerɗe mon; O añini on keeferaaku, e faasiqaaku e geddi. Ko ɓen woni feewuɓe ɓen,
تفسیرهای عربی:
فَضۡلٗا مِّنَ ٱللَّهِ وَنِعۡمَةٗۚ وَٱللَّهُ عَلِيمٌ حَكِيمٞ
ɗum ko ɓural immorde ka Allah e neema. Allah ko Annduɗo, Ñeeñuɗo.
تفسیرهای عربی:
وَإِن طَآئِفَتَانِ مِنَ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ ٱقۡتَتَلُواْ فَأَصۡلِحُواْ بَيۡنَهُمَاۖ فَإِنۢ بَغَتۡ إِحۡدَىٰهُمَا عَلَى ٱلۡأُخۡرَىٰ فَقَٰتِلُواْ ٱلَّتِي تَبۡغِي حَتَّىٰ تَفِيٓءَ إِلَىٰٓ أَمۡرِ ٱللَّهِۚ فَإِن فَآءَتۡ فَأَصۡلِحُواْ بَيۡنَهُمَا بِٱلۡعَدۡلِ وَأَقۡسِطُوٓاْۖ إِنَّ ٱللَّهَ يُحِبُّ ٱلۡمُقۡسِطِينَ
Si feddeeji ɗiɗi e gomɗimɓe ɓen haɓii, moƴƴintinee hakkunde maɓɓe. Si fedde goo bewii e hoore ndeya, ko haɓugol wonnde e bewude nden, haa nde ruttoo e yamiroore Allah nden. Si nde ruttike, moƴƴintiniree hakkunde maɓɓe nunɗal. Nunɗee, tawde pellet, Allah no yiɗi nunɗooɓe ɓen.
تفسیرهای عربی:
إِنَّمَا ٱلۡمُؤۡمِنُونَ إِخۡوَةٞ فَأَصۡلِحُواْ بَيۡنَ أَخَوَيۡكُمۡۚ وَٱتَّقُواْ ٱللَّهَ لَعَلَّكُمۡ تُرۡحَمُونَ
Anndee gomɗimɓe ɓen ko jeyduɓe. Haray moƴƴinee hakkunde jeydal mon ngal, hulon Allah, belajo'o on yurminte.
تفسیرهای عربی:
يَٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ لَا يَسۡخَرۡ قَوۡمٞ مِّن قَوۡمٍ عَسَىٰٓ أَن يَكُونُواْ خَيۡرٗا مِّنۡهُمۡ وَلَا نِسَآءٞ مِّن نِّسَآءٍ عَسَىٰٓ أَن يَكُنَّ خَيۡرٗا مِّنۡهُنَّۖ وَلَا تَلۡمِزُوٓاْ أَنفُسَكُمۡ وَلَا تَنَابَزُواْ بِٱلۡأَلۡقَٰبِۖ بِئۡسَ ٱلِٱسۡمُ ٱلۡفُسُوقُ بَعۡدَ ٱلۡإِيمَٰنِۚ وَمَن لَّمۡ يَتُبۡ فَأُوْلَٰٓئِكَ هُمُ ٱلظَّٰلِمُونَ
Ko onon yo ɓen gomɗimɓe ! Wata yimɓe jalnor yimɓe : hino gasa hara ɓen (jalaaɓe) hino ɓuri ɓe moƴƴude. Wanaa rewɓe woni ko jalnorta rewɓe : hino gasa hara ɓen no ɓuri ɓe moƴƴude. Wata on aybidnir ko'e-mon, wata on bugondir jammooje (bonɗe). Innde faasiqaaku nden bonii ɓaawo nde gomɗinal nden. Kala mo tuubaali, ko ɓen woni tooñuɓe ɓen.
تفسیرهای عربی:
يَٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ ٱجۡتَنِبُواْ كَثِيرٗا مِّنَ ٱلظَّنِّ إِنَّ بَعۡضَ ٱلظَّنِّ إِثۡمٞۖ وَلَا تَجَسَّسُواْ وَلَا يَغۡتَب بَّعۡضُكُم بَعۡضًاۚ أَيُحِبُّ أَحَدُكُمۡ أَن يَأۡكُلَ لَحۡمَ أَخِيهِ مَيۡتٗا فَكَرِهۡتُمُوهُۚ وَٱتَّقُواْ ٱللَّهَۚ إِنَّ ٱللَّهَ تَوَّابٞ رَّحِيمٞ
Ko onon yo ɓen gomɗimɓe ! Woɗɗitee e ko ɗuuɗi e sikke. Pellet, yoga e sikke ko bakkaatu. Wata on wiɗondir, wata yoga mon ño'u yoga. Hara gooto e mo'on yiɗay ñaamugol teewu musiɗɗo mun maayɗo? Hiɗon añi ɗum. Hulee Allah. Pellet, Allah ko Jaɓoowo tuubuubuyee, Hinnotooɗo.
تفسیرهای عربی:
يَٰٓأَيُّهَا ٱلنَّاسُ إِنَّا خَلَقۡنَٰكُم مِّن ذَكَرٖ وَأُنثَىٰ وَجَعَلۡنَٰكُمۡ شُعُوبٗا وَقَبَآئِلَ لِتَعَارَفُوٓاْۚ إِنَّ أَكۡرَمَكُمۡ عِندَ ٱللَّهِ أَتۡقَىٰكُمۡۚ إِنَّ ٱللَّهَ عَلِيمٌ خَبِيرٞ
Ko onon yo yimɓe ! Men tagiriii on immorde e gorel e deyel, Men waɗiri on leƴƴi e gori, fii yo on anndindir. Pellet, ɓurɓe teddude e mon ɓen ka Allah, ko ɓurɓe gomɗude ɓen e mon. Pellet, Allah ko Annduɗo, Humpitiiɗo.
تفسیرهای عربی:
۞ قَالَتِ ٱلۡأَعۡرَابُ ءَامَنَّاۖ قُل لَّمۡ تُؤۡمِنُواْ وَلَٰكِن قُولُوٓاْ أَسۡلَمۡنَا وَلَمَّا يَدۡخُلِ ٱلۡإِيمَٰنُ فِي قُلُوبِكُمۡۖ وَإِن تُطِيعُواْ ٱللَّهَ وَرَسُولَهُۥ لَا يَلِتۡكُم مِّنۡ أَعۡمَٰلِكُمۡ شَيۡـًٔاۚ إِنَّ ٱللَّهَ غَفُورٞ رَّحِيمٌ
Yimɓe ladde ɓen wi'i: "Men gomɗinii". Maaku: "On gomɗinaali taho. Wi'ee kan : Men silmii. Gomɗinal ngal naataali taho ka ɓerɗe mon. Si on ɗoftike Allah e Nulaaɗo Makko on, O ɗuytantaa on huunde e golle mon ɗen". Pellet, Allah ko Haforoowo, Hinnotooɗo.
تفسیرهای عربی:
إِنَّمَا ٱلۡمُؤۡمِنُونَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ بِٱللَّهِ وَرَسُولِهِۦ ثُمَّ لَمۡ يَرۡتَابُواْ وَجَٰهَدُواْ بِأَمۡوَٰلِهِمۡ وَأَنفُسِهِمۡ فِي سَبِيلِ ٱللَّهِۚ أُوْلَٰٓئِكَ هُمُ ٱلصَّٰدِقُونَ
Gomɗimɓe (tigi) ɓen, ko ɓen gomɗimɓe Allah e Nulaaɗo Makko on, refti ɓe sikkitaaki, ɓe tiiɗnori kadi jawle e pittaali maɓɓe ɗin fii laawol Allah ngol. Ko ɓen woni goonguɓe ɓen.
تفسیرهای عربی:
قُلۡ أَتُعَلِّمُونَ ٱللَّهَ بِدِينِكُمۡ وَٱللَّهُ يَعۡلَمُ مَا فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِي ٱلۡأَرۡضِۚ وَٱللَّهُ بِكُلِّ شَيۡءٍ عَلِيمٞ
Maaku: "Kere on anndinay Allah diina mon kan, hara non Allah no anndi kala ko woni kammuuli e ka leydi?" Allah ko Annduɗo kala huunde.
تفسیرهای عربی:
يَمُنُّونَ عَلَيۡكَ أَنۡ أَسۡلَمُواْۖ قُل لَّا تَمُنُّواْ عَلَيَّ إِسۡلَٰمَكُمۖ بَلِ ٱللَّهُ يَمُنُّ عَلَيۡكُمۡ أَنۡ هَدَىٰكُمۡ لِلۡإِيمَٰنِ إِن كُنتُمۡ صَٰدِقِينَ
Hiɓe waj Ma fii ɓe silmii. Maaku: "Wata on wajitam silmugol mon. Si ko woni, ko Allah wajitata on fii O fewnirii on e gomɗinal, si wonii ko on goonguɓe".
تفسیرهای عربی:
إِنَّ ٱللَّهَ يَعۡلَمُ غَيۡبَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِۚ وَٱللَّهُ بَصِيرُۢ بِمَا تَعۡمَلُونَ
Pellet, Allah no anndi wirniiɗi kammuuli ɗin e leydi ndin. Allah ko Reenuɗo ko golloton kon.
تفسیرهای عربی:
 
ترجمهٔ معانی سوره: سوره حجرات
فهرست سوره ها شماره صفحه
 
ترجمهٔ معانی قرآن کریم - ترجمهٔ فنلاندی - لیست ترجمه ها

ترجمهٔ معانی قرآن کریم به زبان فنلاندی. ترجمه شده توسط گروه مرکز ترجمهٔ رواد با همکاری سایت دارالاسلام www.islamhouse.com.

بستن